Give It A Shot (Dare To Expect Lot) ?

13. listopadu 2011 v 12:48 | Alva |  ZAJÍMAVOSTI mimo mísu

Odvážit se očekávat něco víc - doufat v něco víc

Tohle řešíme všichni, každý pouze s jiným problémem ve středu toho všeho. Každý má určitě něco, co si přeje, po čem touží. Někdo má povrchní přání, která zahrnujou 'šťastně až do smrti' nebo 'prosím ať mi nesplihne účes'. Někdo jiný třeba vážnější obavy typu 'nesmím podělat tenhle test' nebo 'chci přežít rakovinu'. Jde o to, že každý z nás něco takového má. Jde jen o to, co s tím hodláme dělat.
Budeme jenom sedět v rohu a čekat, co přijde? Uděláme něco, co nám pomůže překonat to, čeho se obáváme?
Toto máme každý jinak a nikdo nám nemůže říct, jak si žít svůj život. Na tato rozhodnutí jsme sami a následně můžeme vinit jenom sami sebe. Takže co s tím?
Můj problém pro tuto chvíli díkybohu není spojený s účesem ani rakovinou (což skoro nikdy) a proto bude jeho řešení daleko jednodušší. Jakou knížkou zabít volný čas, když se vám nechce číst povinnou literaturu?
Takže co si řekne člověk extrémně závislý na severu a vůbec všem, co se týče Skandinávie, když mezi nás přichází noví autoři z této oblasti?
Je dobrý nápad propadat ihned nadšení? Ne, ale je jednoduché to říct, těžší udělat. Hladové mozkové buňky toužící po rozptýlení se nemůžou dočkat nového materiálu na zpracování a opěvování.
Takže kdo jsou ti zmiňovaní seveřané, kteří se dostali do mého zorného pole?
Jo Nesbø
Jon Fosse


Ne moc známá osobnost u nás, což není nijak neobvyklé. Není moc Norů, Švédů, Finů, snad kromě Vikingů a Stiega Larssona a pár dalších, které bychom měli nějak zaryté v podvědomí - ani já jsem o něm nevěděla, ale díky našemu všudypřítomnému Facebooku, který mezi reklamy zahrnul i dílo právě tohoto autora, je možné, že se nám tady ještě nakonec proslaví.Každopádně já jsem dostala jeden z těch impulzů, kdy si prostě něco od něj přečíst musím a to taky hodlám udělat.
A jak, že se vlastně ten zázrak jmenuje?


HEADHUNTERS neboli v českém znění LOVCI LEBEK
Anotace:
Headhunters nám představuje okouzlujícího darebáka Rogera Browna, muže, který vypadá, že má všechno. Je nejúspěšnější lovec lebek v Norsku, je ženatý s krásnou majitelkou galerie Dianou, vlastní nádherný dům - a žije více než by měl. A mezotím hraje nebezpečnou hru krádeží umění. Při otevírání galerie ho jeho manželka představí Holanďanovi Clasi Grevovi. Nejen, že je Greve ideální kandidát na pozici generálního ředitele společnosti, GPS Pathfinder, do které Roger Brown dělá nábor; také vlastní "Kalydoňanský hon na kance" od Petera Paula Rubense, jednu z nejhledanějších maleb v moderní historii umění. Roger vidí jeho šanci stát se finančně nezávislým a začíná plánování jeho největší zásahu vůbec. Ale brzy se dostane do potíží - a nejsou to finanční problémy, co hrozí, že jej porazí tentokrát. Vinoucí se, výbušný děj nás zavede z finanční a průmyslové elity společnosti na podsvětí nájemných vrahů a podvodníků.
Zdroj: Goodreads
Můj názor: ----------> doplním v nejbližší době
Autor: Jo Nesbø
- Narodil se 29.3. 1960 v Oslu
- Studoval na ekonoma a finančního analytika (Člověk si říká, že už ho nic nepřekvapí, a pak zjistím, že studuje v podstatě to, co já. Náhody prostě existujou.)
- Původně pracoval jako makléř a novinář
- Nyní z něj je spisovatel a hudebník
- Svoji spisovatelskou kariéru odstartoval sérií o Harry Holeovi, kriminialistovi < série má 8 dílů = 1997 (Netopýří muž), 1998 (Švábi), 2000 (Červenka), 2002 (Nemesis), 2003 (Pentagram), 2005 (Spasitel), 2007 (Sněhulák) a 2009 (Pancéřové srdce) >
- Píše i pro děti (Další zajímavý postřeh. Jednou zabíjí nevinné obyvatele Osla a po druhé píše o, a to doslova 'Prdícím prášku doktora Proktora', ten člověk musí mít zajímavou osobnost.)
- Jeho knížky byly přeloženy do 35 jazyků a vydány v 140 zemích světa
- Zdroje:


MELANCHOLIA
Anotace:
Hlavní postavou je norský malíř Lars Hertervig. Během pobytu na akademii umění v Düsseldorfu, kde studoval u slavného norského malíře Hanse Gudeho, talentovaný krajinář Hertervig onemocní. Je na rok hospitalizován v psychiatrické léčebně v Gaustadu, patrně šlo o schizofrenii. Zbytek života tráví v ústraní, zcela bez prostředků. Okolí rodného Stavangeru určuje ráz jeho snových krajin a do mystických maleb se promítá prostředí protestantského hnutí kvakerů, kteří věřili, že každý člověk je veden vnitřním světlem Božího hlasu. Melancholie není malířovou biografií, ale monologem osamělého člověka o hledání smyslu života, lásky a Boha.
(Román je rozdělený na dvě části, z nichž druhá je o Larsově sestře. Oline si nevzpomíná na to, co se stalo včera, nepoznává své blízké, nevybavuje si jejich jména. Oline cítí, jak se jí skutečnost pomalu ztrácí kdesi v mlze, její vzpomínky zato ožívají)
Zdroj: Kosmas
Můj názor: ------>doplním v nejbližší době
Autor: Jon Fosse
- Narodil se 29. 9. 1959 v Haugesundu
- Od debutu Red, Black v roce 1983 vydal přes 40 knih

- Je považovaný za nejvýraznějšího norského dramatika hned po Henriku Ibsenovi
- Jeho hry jsou uváděny po celém světě, někdy dokonce dříve než v Norsku. Úspěch sklízejí nejen v Evropě, a
- Fosse byl také označen jako číslo 83 v žebříčku 100 žijících géniů Daily Telegraph
-Zdroje:

xxxxxxxXXXXXXxxxxxxx


Obě tyto knížky jsou od Norů, jak jste si mohli všimnout. Není to náhoda, spíš tady hraje roli to, že severská kultura se k nám moc nedostává a kdoví proč, právě z tohoto důvodu mě přitahuje ještě víc. Taky jde o to, že jsou tato díla něčím jiná a ne vždy až tak moc komerční, což mnohým lidem nevyhovuje. Tedy hlavně v případě Melancholie, kteoru už mám pěkně rezervovanou v knihovně a u které prolog mluví sám za sebe.Nemá to nic společného s Melancholií - filmem od Larse Von Triera. maximálně původ, ale to není podstatou.
Obě dvě jsou úplně jiné. Melancholia od Triera, to bylo dlouhé předlouhé čekání na zápletku v šeru kina. Ano, mám k tomu filmu i několik pozitivních názorů, jako třeba herecké obsazení nebo hlavní zápletka, která byla dobrá. (Zpracování už mě ale trochu zklamalo. Nejdříve půlhodinové čekání a sledování planet spolu s hudbou z Tristana a Isoldy a potom děj, který se táhl a kamera, která sebou házela.)
Melancholie od Fosse slibuje něco jiného. Něco víc psychologického, ale když s epodíváte na základní myšlenk uza tím vším, taky jde o myšlenkové pochody nějakým způsobem jiného člověka. Někoho kdo náš svět vnímá jinak, než my ostatní. Nevím, co od ní čekat, ale doufám, že mě nezklame.

Lovci lebek, to už je trochu jiný šálek kávy. Tady se sice, co se knižní předlohy týče, taky nejedná o nic, co by oslovilo všechny, ale jelikož se nám už brzy v kině ukáže i filmové zpracování, nebude to tak nadlouho. Musím říct, že většinou mě film spíš zkazí dojem z knížky, ale ne vždy to tak je. Rozhodně sice nemůžu čekat, že všichni, co se přišli podívat na film, taky hne doběží koupit knihu, spolu se všemi dalšími díly a začtou se do toho tak, že se z nich stanou nadšenci. To prostě není možné. Někteří lidé prostě nevydrží číst knihu, ať už byl film jakkoliv dobrý, a to jim neberu.
Na druhou stranu., přijde mi, že s filmem tak trochu umírá ta myšlenka, kterou do knihy autor vložil. Nejde snad o to, pochopit příběh i s tou omáčkou kolem? Jo, říká se, že film nám krade možnost, představit si prostředí postavy a vůbec všechno kolem. mně spíš vadí, že ám film bere možnost víc se ponořit do mysli hlavní postavy tak, jak to dokážou jenom slova na papíře, kterými je autorův příběh formován.
Někdo může namítnout, že v knížce nemáte 3D přestřelku a nevidíte lidi umírat, nebo nepoznáte, jak vypadá město, které nám předloží.
Já bych to řekla jinak. Ve filmu záleží na hercích, na jejich zkušenostech, na štábu a režisérovi. Na tom, jak se dotyčný člověk tváří, jaké gesta používá. A ano, jsou tam přestřelky, vidíte lidské orgány stříkat všude kolem, ale něco tomu jenom chybí.
Co když dotyčný herec tak úplně nepochopí postavu, kterou má hrát a člověk, který už zná knížku a její děj si v určité pasáži můžejeno mtrhat vlasy z hlavy nad tím, jak nerealisticky ten či onen pohled, v té či oné scéně vypadá, nebo jak se určitý monolog absolutně nekryje s charakterem situace a postavy tak, jak je to popsáno v knize?
Pro mě osobně to zkazí dojem a zanechá jenom hlubokou nespokojenost. Pro ostatní to nemusí být tak zřetelné, nebo jen můžou kroutit hlavou nad tím, jaké kraviny na tom ještě dokážu najít, protože...!Je to přece film! Nemůžeš čekat, že tam bude všechno, co v knížce a ještě se to vejde do dvou hodin"
Jenže co na tom, že je to film? Co na tom, že je zcela logické, že tam všechno nenarvou? Já už svůj názor na to, co jsem viděla nezměním. Takže jaké je řešení? Žádné není. My, nadšenci do čtení prostě nikd ynebudeme úplně spokojeni a filmoví fanoušci zase budou nespokojení s tím, že si stěžujeme. Takže nezbývá nic jiného, než si zvyknout a přežít to.

xxxxxxxXXXXXXxxxxxxx

Co vy?Jaké jsou vaše očekávání? Co si přejete splnit a nevychází vám to? Máte radši knihy nebo filmy? Máte rádi ne moc známé, hluboké příběhy nebo spíš více známé a mainstreamové záležitosti? Četli jste některou z těchto nebo jiných knih od autorů ze Skandinávie?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Co je lepší?

Knížka
Film

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama